|
|
Identifikace DNA rostlinných a živočišných druhů v potravinách použitím polymerázové řetězové reakce
Šmíd, Jiří ; Hanák,, Petr (oponent) ; Timko,, Jozef (oponent) ; Kuchta, Tomáš (vedoucí práce)
Na tři potravinové alergeny rostlinného původu – soju, pistácie a mandle – jsme vyvíjeli metody na jejich detekování v potravinách. Na detekci sóje (Glycine max) v potravinách jsme použili real-time PCR orientovanou na gen lec kódující lektin specifický pro sóju. Na tuto cílovou sekvenci byl orientovaný PCR systém s primery Le2F a Le2R a se sondou Le2P typu Taqman. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (2,75 pg) a praktický detekční limit (0,02 %). Celý navržený systém pak byl kvantifikován. Na detekci pisácií (Pistacia) byla použita real-time PCR založená na primerech a sondě orientované na gen COR kódující dehidrin. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (3,5 pg) a praktický detekční limit (0,002 %). Na detekci mandlí (Amygdalus) se nepodařilo vyvinout žadný systém, který by 100 % splňoval všechny kvalitativní parametry.
|
|
|
Potravinové intolerance a alergie u dětí z pohledu ošetřovatelského personálu
KREJSOVÁ, Lucie
Potravinová intolerance je stav, kdy je přítomna absence látky nebo skupiny látek, které za fyziologických podmínek pomáhají ke zpracování potravy. Potravinové intolerance se projevují rozmanitou škálou příznaků a může je způsobovat celá řada faktorů. Pokud se u dítěte rozvine potravinová intolerance, jeho organismus není z důvodu absence určité látky schopen trávit a zpracovat danou potravinu, a tak vznikne celá řada klinických příznaků, které se ve většině případů týkají více orgánových soustav. Na rozdíl od potravinové alergie je potravinová intolerance přímo závislá na množství požité vyvolávající látky a vzniku klinických příznaků. U potravinových intolerancí u méně citlivých jedinců nemusí ani stopové množství problematické potraviny vyvolat žádné klinické příznaky. Dokonce se doporučuje, aby dětský pacient, který trpí potravinovou intolerancí, nedržel eliminační dietu, ale aby malé množství problémové potraviny do stravy zařadil. Je to z důvodu prevence udržování nežádoucí senzibilizace. Mezi známé příznaky potravinové intolerance patří například průjem a bolesti břicha. Méně známými příznaky jsou únava, bolesti hlavy, migrény nebo muskuloskeletární problémy. V léčbě jsou v současné době na trhu pro laktózovou intoleranci dostupné doplňky stravy, které se užívají při jídle a obsahují laktázu, enzym, který pomáhá štěpit laktózu (mléčný cukr) a tak pacient může konzumovat i potraviny, které laktózu obsahují. V současné době je stále těžké pochopit patofyziologii vzniku některých potravinových intolerancí a z toho důvodu mohou být nebezpečné u pacientů v dětském věku. Na druhou stranu potravinová alergie je stav, kdy vzniká nepřiměřená a nežádoucí reakce imunitního systému dětského pacienta. Rozvoj potravinové alergie ovlivňují genetické predispozice dětského pacienta, ale i jeho prostředí. Potravinové alergie mohou způsobovat lehké, ale i velmi vážné reakce organismu. Proto se doporučuje na rozdíl od potravinové intolerance dodržovat eliminační dietu a vyhnout se i stopovému množství alergenu. Potravinové alergie mohou způsobit až život ohrožující stav, který se nazývá anafylaktický šok a může dojít k následnému úmrtí dětského pacienta. Proto je důležité, aby tito pacienti dodržovali přísnou dietu a aby jejich okolí, včetně rodičů a ošetřovatelského personálu znalo typické příznaky anafylaktického šoku. Mezi klinické příznaky potravinové alergie patří problémy gastrointestinálního traktu, respirační potíže nebo kožní příznaky, které u části pacientů zahrnují atopickou dermatitidu. V prevenci vzniku potravinové alergie hraje důležitou roli kojení a výživa laktující matky, protože během kojení dochází k důležitému mikrobiálnímu osídlení střev dítěte. U dětských pacientů je důležité vědět, že u většiny z nich časem, nejčastěji kolem školního věku, spontánně potravinové alergie vymizí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry pečují o dětského pacienta, který trpí potravinovou alergií nebo intolerancí a zjistit, jakými znalostmi sestry disponují o potravinových alergiích a intolerancích. Pro uskutečnění výzkumu bylo využito kvalitativního šetření pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru. Pro kvalitnější zpracování byly rozhovory anonymně nahrávány na diktafon a následně přepsány do písemné podoby. Výsledky kvalitativního šetření byly analyzovány pomocí metody tužka a papír, tedy zakódovány. Dále byly výsledky kategorizovány do pěti kategorií. Kategorizace: Příznaky, Potravinové alergie, Znalosti, Anafylaktický šok, Specifika ošetřovatelské péče. Kategorie jsou nadále rozdělené systematicky podle výsledných odpovědí respondentek do dalších jedenácti podkategorií. Výsledky jsou přehledně rozdělené do tabulky a schémat. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče o děti s potravinovou alergií nebo intolerancí. Zmapované znalosti sester o potravinových alergiích a intolerancích jsou nedostatečné.
|
|
|
Informovanost a zkušenosti laické veřejnosti s potravinovou alergií
Stropková, Romana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku potravinové alergie. Cílem práce bylo zjistit, jak dalece je populace v této oblasti informovaná, jaké má zkušenosti s potravinovou alergií ve smyslu přítomnosti příznaků na sobě samém, či blízké osobě a dále informovanost rodiny v péči o malého alergika. V teoretické části popisuji definice potravinové alergie a jí podobných reakcí. Následuje anatomické a fyziologické přiblížení trávicího a imunitního systému, které jsou v této diagnóze úzce provázány. Nedílnou součástí teoretické části jsou příčiny, projevy alergie, diagnostika, léčba a prevence. Význam probiotik a prebiotik, který se liší různými názory odborníků a výsledky určitých studií. V závěru této kapitoly je zmínka o novém antigenu a edukaci laické veřejnosti. V empirické části je popsána charakteristika výzkumného souboru a metodika kvantitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat jsem zvolila metodu anonymního dotazníku. Zároveň v této části popisuji výsledky dotazníkového šetření. Z tohoto šetření vyplývá, že většina respondentů ví co to je potravinová alergie a má představu o tom co ji může vyvolat a jak se projevuje. Větší polovina respondentů uvádí zkušenost s potravinovou alergií. Menší podíl dotázaných uvádí zkušenost i s dietou. V rodině pečuje o dětského alergika 25 respondentů....
|
|
|
Značení alergenů v pokrmech
Hrubová, Petra ; Dlouhý, Pavel (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Dana (oponent)
Bakalářská práce na téma "Značení alergenů v pokrmech" se věnuje problematice potravinových alergií. Teoretická část je zaměřena na alergeny v potravinách podléhající povinnému, legislativně vymahatelnému značení. Uvádí možnosti značení potravinových alergenů u balených a nebalených potravin a u pokrmů a zabývá se podstatou působení jednotlivých alergenů a případnými příznaky poškození zdraví při jejich požití alergickými osobami. Praktická část na základě výsledků laboratorních analýz pokrmů odebraných v různých typech stravovacích provozoven ukazuje, do jaké míry je povinnost značení alergenů v potravinách plněna a zda značení odpovídá skutečnosti. Bylo zjištěno, že provozovatelé stravovacích služeb sice ve všech případech spotřebitele o obsahu alergenů v pokrmech informují, ale často tato informace není úplná a pokrmy prokazatelně obsahovaly alergeny, o kterých spotřebitel informován nebyl. Toto zjištění je srovnatelné s výsledky obdobného šetření provedeného Krajskou hygienickou stanicí kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.
|
|
|
Uvádění alergenů v podmínkách stravovacích zařízení
MALÁTOVÁ, Tereza
Nová potravinářská legislativa EU ustanovila povinnost uvádět alergeny u hotových pokrmů, a vymezila konkrétní možnosti realizace. Cílem práce je zjistit způsoby uvádění alergenů v nabídce pokrmů a nápojů u vybraných restaurací. Analyzována bude zároveň spokojenost zákazníků s jednotlivými způsoby podáváním informací o alergenech. V závěru pak bude uvedeno doporučení reflektující požadavky evropské legislativy a názory provozovatelů stravovacích služeb i jejich zákazníků.
|
|
|
Informovanost a zkušenosti laické veřejnosti s potravinovou alergií
Stropková, Romana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku potravinové alergie. Cílem práce bylo zjistit, jak dalece je populace v této oblasti informovaná, jaké má zkušenosti s potravinovou alergií ve smyslu přítomnosti příznaků na sobě samém, či blízké osobě a dále informovanost rodiny v péči o malého alergika. V teoretické části popisuji definice potravinové alergie a jí podobných reakcí. Následuje anatomické a fyziologické přiblížení trávicího a imunitního systému, které jsou v této diagnóze úzce provázány. Nedílnou součástí teoretické části jsou příčiny, projevy alergie, diagnostika, léčba a prevence. Význam probiotik a prebiotik, který se liší různými názory odborníků a výsledky určitých studií. V závěru této kapitoly je zmínka o novém antigenu a edukaci laické veřejnosti. V empirické části je popsána charakteristika výzkumného souboru a metodika kvantitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat jsem zvolila metodu anonymního dotazníku. Zároveň v této části popisuji výsledky dotazníkového šetření. Z tohoto šetření vyplývá, že většina respondentů ví co to je potravinová alergie a má představu o tom co ji může vyvolat a jak se projevuje. Větší polovina respondentů uvádí zkušenost s potravinovou alergií. Menší podíl dotázaných uvádí zkušenost i s dietou. V rodině pečuje o dětského alergika 25 respondentů....
|
|
|
Identifikace DNA rostlinných a živočišných druhů v potravinách použitím polymerázové řetězové reakce
Šmíd, Jiří ; Hanák,, Petr (oponent) ; Timko,, Jozef (oponent) ; Kuchta, Tomáš (vedoucí práce)
Na tři potravinové alergeny rostlinného původu – soju, pistácie a mandle – jsme vyvíjeli metody na jejich detekování v potravinách. Na detekci sóje (Glycine max) v potravinách jsme použili real-time PCR orientovanou na gen lec kódující lektin specifický pro sóju. Na tuto cílovou sekvenci byl orientovaný PCR systém s primery Le2F a Le2R a se sondou Le2P typu Taqman. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (2,75 pg) a praktický detekční limit (0,02 %). Celý navržený systém pak byl kvantifikován. Na detekci pisácií (Pistacia) byla použita real-time PCR založená na primerech a sondě orientované na gen COR kódující dehidrin. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (3,5 pg) a praktický detekční limit (0,002 %). Na detekci mandlí (Amygdalus) se nepodařilo vyvinout žadný systém, který by 100 % splňoval všechny kvalitativní parametry.
|
host ::
RSS.